Cílem
tohoto článku je upozornit na některé praktické aspekty přechodu práv a
povinností zaměstnanců, především v oblasti smluvní úpravy pravidel
přechodu.
Pokud dochází k převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části, případně k převodu úkolů zaměstnavatele nebo jejich části, k jinému zaměstnavateli, ze zákona přechází na nového přejímajícího zaměstnavatele zároveň veškerá práva a povinnosti zaměstnanců vykonávajících danou činnost nebo úkol. Tato situace nastává nejčastěji z důvodu převodu závodu či jeho části.
Příklad: Společnost NÁBYTEK s.r.o. zajišťující prodej nábytku má vlastní marketingové oddělení, včetně samostatné provozovny zajišťující jak marketingové know-how, tak i výrobu a distribuci reklamy včetně fyzických reklamních letáků. Společnost celé marketingové oddělení včetně provozovny prodá své mateřské společnosti DOMOV s.r.o. Vzhledem k tomu, že dochází k převodu části závodu, přechází veškerá práva a povinnosti zaměstnanců NÁBYTEK s.r.o. z marketingového oddělení na DOMOV s.r.o.
Veškerými
právy a povinnostmi zaměstnanců se myslí jak individuální práva, tak i ta
kolektivní vyplývající z případných kolektivních smluv. Kolektivní smlouva
tak na přejímajícího zaměstnavatele přechází, a to na dobu do konce její
účinnosti, nejpozději však do konce roku následujícího po roce, ve kterém došlo
k přechodu.
Individuální
práva a povinnosti zaměstnanců zahrnují všechna práva a povinnosti včetně těch
vyplývajících z interního předpisu. Jedná se tak i o veškeré benefity,
které zaměstnanci dosud měli. Jen pokud nový přejímající zaměstnavatel nemůže
z ospravedlnitelných důvodů konkrétní benefit poskytnout, má právo jej
nahradit jiným obdobným plněním.
Příklad: Společnost
BAZÉNY s.r.o. provozující plavecký areál převádí část svých zaměstnanců (např.
účetní oddělení) na společnost PEKÁRNA s.r.o. Jedním z benefitů
zaměstnanců zaručeným interní směrnicí společnosti BAZÉNY s.r.o. byl bezplatný
vstup do bazénu třikrát do týdne. Vzhledem k tomu, že společnost PEKÁRNA
s.r.o. nemůže zařídit pro své zaměstnance vstupenky do bazénu, jelikož jej
nevlastní, má právo tento benefit nahradit například bezplatným týdenním
přídělem pečiva.
O
uvedeném přechodu je zejména potřeba nejpozději 30 dnů před účinností přechodu
dotčené zaměstnance informovat. Pokud u některé ze společností působí odborová
organizace nebo rada zaměstnanců, informují se zaměstnanci právě
prostřednictvím odborových organizací nebo rad zaměstnanců. V takovém
případě je navíc potřeba přechod s odborovou organizací/radou zaměstnanců
navíc i projednat. V souvislosti s případnou existencí odborové
organizace je rovněž na místě důkladně prostudovat kolektivní smlouvu pro
případ, že obsahuje povinnosti zaměstnavatele nad rámec zákona (např. třináctou
mzdu pro ty, jejichž práva a povinnosti přecházejí na jiného zaměstnavatele).
Přechod
práv a povinností zaměstnanců je zároveň výpovědním důvodem na straně dotčených
zaměstnanců. Ti mají právo, kdykoli do dne účinnosti přechodu, podat výpověď,
přičemž pracovní poměr v takovém případě zaniká nejpozději dnem, který předchází
účinnosti přechodu – je tak v praxi možná i hodinová výpověď ze strany
zaměstnance.
Ačkoli
k přechodu práv a povinností zaměstnanců dochází ze zákona, je zcela na
místě o přechodu práv a povinností zaměstnanců, resp. o převodu činnosti,
uzavřít písemnou smlouvu mezi dosavadní a přejímající společností. Jejím cílem
by mělo být především stanovení kolizních pravidel pro případy nedorozumění
ohledně rozsahu přešlých práv a povinností, přestože zákon hovoří o přechodu všech
práv a povinností, a dále úprava odpovědnosti přejímajícího zaměstnavatele za
následky situace, kdy dojde k ukončení většího množství pracovních poměrů
zaměstnanců ze strany zaměstnanců na poslední chvíli před přechodem. Uvádíme
praktické příklady toho, co by ve smlouvě mělo být výslovně sjednáno, přičemž
se nejedná o povinnost, ale pouze o prostředek předejití případným
nedorozuměním, sporům či organizačnímu nepořádku na pracovišti:
Příklad: Společnost
NÁBYTEK s.r.o. převádí s účinností k 1. 5. 2020 na společnost DOMOV
s.r.o. marketingové oddělení, které čítá celkem 200 zaměstnanců. Dva dny před
účinností převodu, 29. 4. 2020, se 150 zaměstnanců rozhodne na základě nové
negativní informace (např. nepříjemný šéf) o společnosti DOMOV s.r.o. podat výpověď z důvodu přechodu. Jejich
pracovní poměr zanikne k 30. 4. 2020 a na společnost DOMOV s.r.o. je ke
dni 1. 5. 2020 sice převedeno marketingové oddělení, nemá však do sehnání
nových zaměstnanců dostatek zaměstnanců, aby společnost DOMOV s.r.o. řádně a
včas vykonala své nové úkoly.
Pro tento případ doporučujeme ve smlouvě o převodu
činnosti upravit (resp. vyloučit) odpovědnost společnosti DOMOV s.r.o. za
popsanou situaci.
Příklad: Společnost NÁBYTEK s.r.o. převádí na společnost DOMOV s.r.o. marketingové oddělení. Za účelem odpovídání případných dotazů zaměstnanců zřídí společnost NÁBYTEK s.r.o. nové pracovní místo – osobu odpovědnou za zodpovídání dotazů dotčeným zaměstnancům. Rovněž společnost DOMOV s.r.o. by měla na přiměřenou dobu po účinnosti převodu obsadit pozici osoby odpovědné za zodpovídání dotazů převedených zaměstnanců.
Příklad: Společnost NÁBYTEK s.r.o. převádí na společnost DOMOV s.r.o. marketingové oddělení. Ačkoli ze zákona přechází na společnost DOMOV s.r.o. veškerá práva a povinnosti dotčených zaměstnanců, je na místě upravit některá kolizní pravidla, např. kdo vydá potvrzení o zaměstnání zaměstnancům, jejichž pracovní poměr skončil ke dni převodu, zda společnost NÁBYTEK s.r.o. nahradí společnosti DOMOV s.r.o. případně zaměstnanci vyplacenou náhradu škody, která se stala splatnou až po účinnosti převodu, nebo zda společnost NÁBYTEK s.r.o. nahradí společnosti DOMOV s.r.o. případné náklady za pokračování disciplinárních, soudních nebo jiných řízeních vedených se zaměstnanci.