Smlouva o zápůjčce aneb i v jednoduché smlouvě je skryto mnoho právních nástrah

Zápůjčka (někdy nepřesně označována jako půjčka) je jedním z nejpoužívanějších smluvních typů. Smlouvou o zápůjčce zapůjčitel přenechává vydlužiteli k užití zastupitelnou věc (nejčastěji peníze) a ten se jí zavazuje po čase vrátit. Pro zjednodušení se v tomto článku dále předpokládá, že předmětem zápůjčky jsou právě peníze.

Nezapomínat na předání 

Pokud se s někým dohodnu, že mi půjčí peníze, dojde tím k uzavření smlouvy o zápůjčce? 

Odpověď je jednoduchá, nedojde. Na rozdíl od většiny běžně užívaných smluvních typů, které jsou tzv. konsensuální, je totiž zápůjčka smlouvou reálnou. To má závažné praktické dopady. Zatímco k uzavření konsensuálních smluv postačuje dohoda (konsensus) stran, k uzavření reálné smlouvy musí kromě dohody dojít také k předání věci. Pouhou dohodou smluvních stran na přenechání věci tak nedochází k uzavření smlouvy o zápůjčce. 

Pokud dohodou nedochází k uzavření smlouvy, můžu předání peněz vymáhat? 

Vzhledem k reálné povaze zápůjčky platí, že dohodou, ať již ústní či písemnou, nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a vydlužitel se tak přenechání peněz domáhat nemůže. Tento závěr však v praxi způsoboval četné problémy. Proto se judikatura přiklonila k závěru, že dohodu smluvních stran o poskytnutí zápůjčky je ve většině případů nutné vykládat jako smlouvu o smlouvě budoucí o zápůjčce, která zapůjčitele zavazuje přenechat vydlužiteli na jeho výzvu dohodnuté plnění. V případě, že tak zapůjčitel neučiní, může se vydlužitel domáhat přenechání peněz u soudu. Výzvu vydlužitel pravděpodobně nemusí činit v případě, že je v dohodě ujednáno, do kdy po uzavření dohody mají být peníze přenechány. 

Doporučení 

V případě, že má dojít k přenechání peněz až s odstupem po uzavření dohody o zápůjčce, doporučujeme dohodu koncipovat jako smlouvu o smlouvě budoucí o zápůjčce. Tím bude postaveno najisto, že se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli peníze a vydlužitel může plnění tohoto závazku vymáhat.  

Forma smlouvy o zápůjčce

Musím smlouvu o zápůjčce uzavírat písemně, nebo stačí ústí forma?

Pro smlouvu o zápůjčce zákon obecně nevyžaduje zvláštní formu, tedy je možné ji uzavřít i ústně. Výjimkou je smlouva o zápůjčce uzavřená mezi jednočlennou společností, zastoupenou jediným společníkem na jedné straně, a tímto společníkem na straně druhé. V takovém případě zákon vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Ačkoliv to ze zákona přímo nevyplývá a judikatura se prozatím přiklání k opačnému názoru, v literatuře se objevují názory, že povinnost uzavřít smlouvu s úředně ověřenými podpisy se uplatní i v případě, že smlouvu uzavírají dvě jednočlenné společnosti, zastoupeny jediným společníkem (samozřejmě za předpokladu, že obě mají stejného společníka).  Z opatrnosti proto doporučujeme i v takovém případě smlouvu uzavřít v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Shoda naopak panuje na tom, že pokud společnost zastupuje prokurista, nebo jednatel, který není jediným společníkem, písemná forma s úředně ověřenými podpisy se nevyžaduje.  

Oznamovací povinnost dle ZOK 

Jaké jsou další povinnosti spojené s poskytnutím zápůjčky?

Je-li uzavírána smlouva o zápůjčce mezi společností a členem jejího statutárního orgánu, je člen statutárního orgánu povinen oznámit záměr uzavřít smlouvu orgánu jehož je členem a dozorčímu orgánu společnosti, případně, pokud společnost dozorčí orgán nemá, nejvyššímu orgánu společnosti. Nesplnění této povinnosti je porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Obdobná povinnost platí pro člena dozorčího orgánu. Po oznámení může nejvyšší orgán uzavření smlouvy zakázat.