Jednotné hlášení zaměstnavatelů: Úleva nebo další administrativní zátěž pro zaměstnavatele?

Poslanecká sněmovna na konci června schválila návrh nového zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), která má výrazně snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů. Nově zavádí tzv. jednotné měsíční hlášení, které má nahradit desítky různých formulářů, jež dnes musí zaměstnavatelé vyplňovat pro různé úřady. Pokud návrh schválí i Senát a prezident, měl by zákon nabýt účinnosti 1. ledna 2026.

Jaký je hlavní přínos JMHZ?

Podstatou JMHZ je, že zaměstnavatelé budou měsíčně elektronicky hlásit údaje o svých zaměstnancích, jejich příjmech a odvedených pojistných odvodech a daních jen jednomu státnímu portálu, a to do 20. dne kalendářního měsíce následujícího. Hlášení bude probírat jedním ze tří způsobů: datovou schránkou, prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ nebo datového rozhraní ČSSZ.

Zaslané údaje prostřednictvím JMHZ budou následně automaticky předány dalším úřadům. Díky tomu odpadne opakované vyplňování stejných údajů pro různé úřady, čímž se také eliminují případné chyby zaměstnavatelů.

Návrh zákona počítá s širokým okruhem úřadů, které budou mít k datům přístup. Kromě MPSV, ČSSZ a finanční správy získá do systému přístup například Ministerstvo spravedlnosti a úřady práce. Navíc bude možné udělit jednorázový souhlas i soukromým subjektům, např. bance, a to pro účely posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru.

Jaké jsou nevýhody JMHZ?

Vedle zjednodušení agendy přináší návrh zákona i přísnější pravidla. Zaměstnavatel bude muset například nově registrovat zaměstnance do evidence nejpozději k okamžiku nástupu do práce. Pokud zaměstnanec nakonec nenastoupí, bude zaměstnavatel povinen tuto skutečnost rovněž oznámit. Jinak mu hrozí pokuta až 20 000 korun. Cílem této úpravy je mimo jiné účinnější boj proti nelegálnímu zaměstnávání. Administrativy tak může ve výsledku spíše přibýt.

Jednotné hlášení nicméně představuje výrazný krok směrem k digitalizaci státní správy a efektivnějšímu sdílení dat mezi úřady. Pro zaměstnavatele to sice znamená úlevu od zbytečné byrokracie, zároveň se však zvýší nároky na správnost a včasnost zasílaných údajů. 

O dalším průběhu legislativního procesu Vás budeme informovat, abyste se mohli případně včas na nová pravidla a systém připravit. Přestože má návrh zákona plánovanou účinnost už od ledna příštího roku, můžeme Vás uklidnit, že povinnost evidence zaměstnanců a zasílání hlášení má začít platit až od 1. dubna 2026.