V uplynulých týdnech byl zveřejněn statut svěřenského fondu, RSVP TRUST, soukromý svěřenský fond, prostřednictvím něhož se premiér Andrej Babiš snaží naplnit požadavky české a evropské legislativy týkající se střetu zájmů vrcholných politiků. Ze strany široké právnické veřejnosti se ozývají protichůdné názory, zda statut svěřenského fondu opravdu naplňuje parametry tzv. blind trustu, angloamerického právního konstruktu využívaného k obdobným účelům po celém světě.
Co je to vlastně blind trust?
Blind trust, česky slepý svěřenský fond, je zakládán za tím účelem, aby zakladatele, typicky politika zastávajícího významnou veřejnou funkci, zcela odstínil od majetku, jež politik nabyl před vstupem do politiky, a ve vztahu k němuž by se mohl ocitnout po dobu výkonu své funkce ve střetu zájmů. Zakladatel slepého svěřenského fondu by tedy od okamžiku, kdy majetek do fondu vloží, neměl mít povědomí o finančních výsledcích fondu, o tom, jaká je skladba majetku ve fondu, a zároveň by měl zajistit nezávislost svěřenského správce, event. i protektora a vzdát se práva na jejich činnost dohlížet.
| Zásadní podmínky pro „Blind trust“ dle angloamerického standardu | Splňuje je RSVP Trust? |
| Nezávislost svěřenského správce a protektora na osobě zakladatele | Nesplněno – první svěřenský správce má sídlo na stejné adrese, jako advokát zastupující A.B. v kauze Čapí hnízdo, protektorka je bývalá externí auditorka společnosti AGROFERT |
| Volnost nakládání s majetkem ve svěřenském fondu | Nesplněno – svěřenský správce má ve statutu RSVP Trustu výslovně zakázáno prodat či převést akcie společnosti AGROFERT |
| Informační izolace zakladatele | Nesplněno – vzhledem k nesplnění podmínky nezávislosti svěřenského správce a silného vlivu rodinné rady nelze vyloučit přístup A.B. k informacím o podnikání společnosti AGROFERT a skladbě majetku v RSVP Trustu |
| Reálná, nikoli formální izolace zakladatele od majetku svěřenského fondu | Nesplněno – v režimu rodinné správy existuje možnost, aby se A.B. stal svěřenským správcem i v době, kdy bude premiérem v demisi |
| Vzdání se dohledových práv | Formálně splněno, fakticky ne – formálně není A.B. oprávněn vykonávat dohled, nicméně za určitých podmínek se může stát svěřenským správcem, a vykonávat samotnou správu fondu |
| Absence vlivu a informační izolace obmyšlených | Nesplněno – stejně jako zakladatel by obmyšlení neměli mít přehled o skladbě majetku slepého trustu, avšak v případě RSVP trustu ani tato podmínka není dodržena; ve fázi rodinné správy vykonávají navíc obmyšlení rozhodující vliv |
Premiér Andrej Babiš, ve snaze vyřešit svůj střet zájmů v minulosti deklarovaný také orgány Evropské unie, sáhl po poměrně netradičním právním institutu. Vzhledem ke znění nyní odtajněného statutu svěřenského fondu se ukazuje, že tato volba není nejlepším nástrojem k dosažení deklarovaného účelu.
Především je nutné zmínit, že český právní řád slepé svěřenské fondy výslovně neupravuje a lze se tedy jejich angloamerickému protějšku pouze přiblížit. Splnit požadavky českého práva a vyhnout se tak střetu zájmů je poměrně snadné. Otázkou je, zda statut svěřenského fondu skutečně tomuto střetu zájmů předchází.
Ve snaze naprosto se oddělit od vzniklého svěřenského fondu dokonce Andrej Babiš nevystupuje v roli zakladatele, ale „zadavatele“. Tedy k založení fondu pouze dává pokyn společnosti Roklen Holding a.s. Toto jednání se však na první pohled jeví jako snaha o zastřené založení svěřenského fondu, a je otázkou, jak by bylo ze strany relevantních úřadů posouzeno. Andrej Babiš tedy sice není zakladatelem svěřenského fondu v právním smyslu, neboť fond formálně založili jiní. Fakticky však významná část majetku ve fondu bude tvořena akciemi společnosti AGROFERT, které do fondu vloží on, a půjde o fond zřízený v jeho zájmu – a právě tyto faktické okolnosti, nikoli formální označení v zakladatelské listině, jsou dle našeho názoru rozhodné.
Dvojí režim správy
Na první pohled statut RSVP trustu skutečně Andreje Babiše ze střetu zájmů vyjímá. Statut však upravuje dva režimy správy fondu – tzv. nezávislou správu, která trvá po dobu „…kdy [Andrej Babiš] vykonává funkci člena vlády České republiky…“ a tzv. rodinnou správu. Ta nastupuje v okamžiku smrti Andreje Babiše, v okamžiku, kdy přestane být členem vlády, nebo podá demisi. Je zřejmé, že otázka střetu zájmů se tímto komplikuje. V režimu rodinné správy totiž statut mezi obmyšlené zařazuje tři Babišovy děti, které dohromady coby „rodinná rada“ mohou samotného Babiše jmenovat svěřenským správcem fondu, a dokonce i zásadním způsobem měnit statut fondu. Otázka střetu zájmů tak závisí na výkladu článku upravující přechod do rodinné správy a existuje možnost, že Babiš, toho času premiérem v demisi, by mohl být zároveň svěřenským správcem fondu – a tedy ve výrazném střetu zájmů.
Klíčovým z hlediska střetu zájmů je také dokument ve statutu nazvaný jako „Rodinný kodex“. Ten upravuje režim správy fondu v období rodinné správy a musí k němu přistoupit jak svěřenští správci, tak obmyšlení fondu. Jelikož je tento dokument zcela soukromého charakteru, lze jen hádat, jaká relevantní ustanovení obsahuje a jak může do režimu správy fondu zasáhnout.
Výrazným aspektem slepého trustu je i nezávislost „rodinné rady“ coby významného orgánu RSVP trustu na skutečném zakladateli. Žádný veřejně dostupný dokument však tuto otázku neupravuje, a lze si jen stěží představit, že Babiš coby otec všech členů „rodinné rady“ nebude mít na jejich rozhodování vliv.
Situace, kdy fond v režimu nezávislé správy nemá obmyšlené, kteří nastupují až v režimu rodinné správy, dle našeho názoru není v rozporu se zákonem. Obmyšlení svěřenského fondu ve fázi nezávislé správy tedy existují, avšak pouze latentně. Absence obmyšlených však není pojmovým znakem slepého trustu. Pro podstatu slepého trustu je rozhodující naprostá „informační slepota“ obmyšlených co se týče skladby majetku ve fondu, nikoli skutečnost, že obmyšlení mají z tohoto majetku prospěch.
Slepá místa slepého trustu
Výše uvedené není jediným, co při posuzování naplnění definičních kritérií slepého trustu může nadzdvihovat obočí. Statut fondu byl navržen takovým způsobem, jako by snad byl veden úmyslem ty nejzásadnější části správy fondu učinit nejednoznačnými. Takto například není jasné, zda je okamžik přechodu do rodinné správy podmíněn přijetím funkcí v rodinné radě všemi obmyšlenými, event. následky, které by neakceptace měla.
Statut fondu připouští zánik správy fondu i v případech absence obmyšlených, přičemž obmyšlení se mohou dle ust. § 1461 odst. 2 občanského zákoníku práva na plnění ze svěřenského fondu vzdát. Majetek ve fondu by následně podle statutu připadl právě obmyšleným, a tito by jako vlastníci akcií společnosti AGROFERT nebyli v dispozici s nimi nijak omezeni. Nelze s jistotou říci, jestli byl tento následek při sepisování statutu záměrem; jedno je však zřejmé – návrat akcií do přímého vlastnictví Andreje Babiše není vyloučen, ačkoli on sám veřejně proklamuje opak.
Přestože jde o první známější pokus o vytvoření skutečně slepého trustu, nepovažujeme jej za vydařený. Jak ukazuje tabulka výše, výsledek ponechává mnoho prostoru pro zlepšení. Formulace některých ustanovení statutu navíc svádějí k úvahám, zda jejich vágnost a interpretační nejednoznačnost nebyla přímým záměrem tvůrců.
V tuto chvíli lze s jistotou říct jen to, že RSVP Trust není z hlediska střetu zájmů tak radikálním řešením, jak bylo ze strany premiéra Babiše propagováno, a záleží jenom na přístupu obmyšlených a svěřenského správce, zda dojde k vyřešení střetu zájmů, nebo celé agro impérium zůstane de facto pod premiérovým vlivem.