Jak „chránit“ majetek ve svěřenském fondu před obmyšlenými?

Svěřenské fondy jsou čím dál častěji využívány k uchování a předávání majetku napříč generacemi. Většina zakladatelů přitom zpravidla sleduje konkrétní záměr. 

Typickým příkladem může být rodinný dům, ve kterém vyrůstaly děti zakladatele. Takový majetek má sloužit pouze osobám určeným ve statutu – dětem, vnoučatům, nebo širší rodině. Rozhodně ne věřitelům, cizím osobám nebo financování hazardu či jiných zlozvyků obmyšlených.

V praxi k nežádoucí situaci může dojít tak, že obmyšlený pod tlakem finanční tísně postoupí své právo na plnění ze svěřenského fondu v plném rozsahu svému věřiteli, nebo použije nemovitost ve svěřenském fondu jako zástavu k zajištění úvěru. Bez adekvátních omezení ve statutu se tak snadno ze svěřenského fondu, který měl uspokojovat potřeby generací zakladatelových potomků, může stát zdroj příjmů pro zcela cizí osobu.

Přirozeným požadavkem zakladatele proto bývá, aby přímé výhody plynoucí z majetku mohli čerpat pouze obmyšlení, případně jejich nejbližší rodina, a to za podmínek precizně nastavených ve statutu. 

Svěřenský fond pro tyto účely představuje mimořádně pružný nástroj: funguje na smluvní bázi, a proto záleží v první řadě právě na tom, jak jsou práva obmyšlených nastavena. I v tomto spočívá jeho popularita v angloamerickém právním světě. Na rozdíl od institutů odvozených od jiných majetkových práv zde totiž zakladatel není svázán ustanoveními zákona a může model zacházení s majetkem ve statutu svěřenského fondu nastavit do značné míry podle vlastní vůle, přičemž mantinely tvoří v zásadě jen soulad s dobrými mravy a veřejný pořádek.

Zakladatel tak může například stanovit, že majetek z fondu nesmí přejít do společného jmění manželů. Obdobně si lze představit, že zakladatel omezí plnění pro obmyšlené v případě jejich závislosti na návykových látkách či při jiných okolnostech, které jsou způsobilé ovlivnit jejich schopnost řádně s majetkem hospodařit – díky povaze svěřenského fondu je jen málo situací mimo gesci zakladatele.

S širokou volností úpravy dispozičních práv obmyšlených k majetku však souvisí i omezení na čistě smluvní následky v případě neuposlechnutí přání zakladatele. Nelze spoléhat na to, že soud prohlásí převod majetku za neplatný jen pro porušený statutu. Sankce za porušení stanovených omezení proto musí být promyšleny a ve statutu zakotveny jinak – například jako podmínka pro výplatu plnění, možnost odejmutí již poskytnutého majetku nebo vyloučení obmyšleného z dalšího čerpání výhod.

Právě v tomto ohledu svěřenský fond ve srovnání s jinými právními instituty vyniká: umožňuje zakladateli uplatnit jeho vůli i po jeho smrti a přizpůsobit správu majetku měnícím se okolnostem v průběhu života několika generací. To z něj činí jeden z nejefektivnějších nástrojů multigenerační správy majetku, jaké české právo nabízí.

Každý svěřenský fond je jiný – záleží na složení majetku, rodině i přístupu zakladatele. Pokud uvažujete o ochraně a předání majetku dalším generacím, rádi Vám pomůžeme nastavit statut přesně podle Vašich potřeb.