Hlavním cílem návrhu zákona o platformové práci je posílit ochranu osob, které si vydělávají prostřednictvím digitálních platforem, a naplnit tak požadavky směrnice EU. Jedná se zejména o kurýry rozvážkových služeb, řidiče digitálních taxi služeb a další osoby poskytující služby objednávané online.
Co je to digitální platforma?
Digitální platformou je subjekt poskytující službu, která
a) je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, (např. web nebo mobilní aplikace),
b) je poskytována na základě poptávky příjemce služby,
c) zahrnuje organizaci práce vykonávané fyzickými osobami za úplatu, a
d) využívá automatizované systémy.
Za platformu se naopak nepovažují služby, jejichž hlavním účelem je pouze sdílení nebo využívání aktiv (např. krátkodobý pronájem ubytování), ani platformy, prostřednictvím nichž nabízejí zboží převážně nepodnikající fyzické osoby.
Pracovněprávní vztah – vyvratitelná domněnka
Klíčovou změnou je zavedení vyvratitelné domněnky existence pracovního poměru. Pokud existuje alespoň důvodný náznak toho, že jde o závislou práci, bude se automaticky předpokládat, že jde o zaměstnanecký vztah.
Pokud platforma tvrdí opak, tedy, že daný pracovník není jejím zaměstnancem, ponese důkazní břemeno a bude muset prokázat, že znaky závislé práce splněny nejsou. K naplnění znaků závislé práce přitom samo o sobě nepovede skutečnost, že platforma po pracovnících vyžaduje dodržování právních předpisů a v této rovině jim uděluje pokyny.
Domněnku bude možné uplatnit na vztah mezi pracovníkem a platformou až tři roky zpětně. Zároveň se bude moci platformový pracovník sám domáhat určení pracovněprávního vztahu u soudu.
Regulace automatizovaných systémů
Návrh výrazně zasahuje do využívání algoritmů a tzv. „robotických šéfů“. Platformy budou muset zajistit zejména:
• zákaz využívání určitých invazivních praktik (např. sledování soukromé komunikace či emocionálního stavu pracovníků nebo shromažďování jejich osobních údajů v době, kdy práci nenabízejí),
• transparentní vysvětlení fungování algoritmů pracovníkům (např. jak fungují systémy přidělující zakázky, hodnotící práci nebo určující výši odměny),
• lidský dohled nad automatizovanými rozhodnutími, o zásadních rozhodnutích (např. ukončení účtu nebo smlouvy) musí vždy rozhodnout člověk,
• pravidelné hodnocení dopadů algoritmických systémů odborníky (minimálně jednou za dva roky).
Současně se posiluje právo pracovníků na přezkum těchto rozhodnutí.
Informační a evidenční povinnosti platforem
Platformy budou podléhat rozsáhlým povinnostem vůči státu, zejména:
• povinná evidence u Státního úřadu inspekce práce,
• poskytování údajů o počtech pracovníků, odpracovaných hodinách, příjmech a smluvních podmínkách,
• pravidelné aktualizaci poskytovaných informací.
Stav legislativního procesu
Je nutné zdůraznit, že se jedná o návrh právní úpravy, který bude dále procházet připomínkovým řízením a legislativním procesem. Parametry i konečné znění se tak mohou ještě změnit.
Mgr. Kristýna Smočková 04.05.2026