Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 24.06.2026 zabýval dosud nevyřešenou otázkou, zda se zkušební doba prodlužuje také tehdy, když zaměstnanec neodpracuje celou směnu z důvodu překážky na straně zaměstnavatele.
Spor o zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zaměstnankyně nastoupila do práce 01.09.2023 a v pracovní smlouvě měla sjednanou tříměsíční zkušební dobu. Zaměstnavatel se pokusil pracovní poměr ve zkušební době ukončit a od 04.12.2023 zaměstnankyni přestal přidělovat práci v domnění, že pracovní poměr již skončil.
Zaměstnankyně naopak trvala na dalším zaměstnávání. Zaměstnavatel ji nakonec z důvodu nedostatků prvotního zrušení pracovního poměru vyzval, aby 22.02.2024 nastoupila zpět do práce, a bezprostředně po nástupu jí předal nové zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Jádrem sporu tedy bylo, zda v únoru 2024 ještě zkušební doba trvala, tedy zda se prodloužila o dobu, po kterou zaměstnavatel zaměstnankyni nepřiděloval práci.
Nejvyšší soud: Zkušební dobu prodlužují i překážky na straně zaměstnavatele
Nejvyšší soud dospěl k jednoznačnému závěru: zkušební doba se prodlužuje nejen o celodenní překážky v práci na straně zaměstnance, ale také o celodenní překážky na straně zaměstnavatele. A to bez ohledu na důvod překážky.
Nejvyšší soud připomněl, že smyslem zkušební doby je umožnit oběma stranám pracovního poměru, aby si v praxi ověřily, zda jim nový pracovní vztah vyhovuje. Pokud zaměstnanec práci nekoná, nemůže se tento účel zkušební doby naplnit. Právě proto zákon s celodenními překážkami v práci spojuje prodloužení zkušební doby.
Ani pochybení zaměstnavatele prodloužení zkušební doby nevylučuje
Zaměstnankyně namítala, že jí zaměstnavatel téměř tři měsíce nepřiděloval práci v rozporu s pracovní smlouvou, a neměl by tak ze svého vlastního protiprávního jednání těžit tím, že si prodlouží možnost pracovní poměr ve zkušební době jednoduše ukončit.
Nejvyšší soud však takový výklad odmítl. Podle něj zákon spojuje prodloužení zkušební doby s každou celodenní překážkou v práci, ať už je na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele, a bez ohledu na to, zda byla způsobena objektivní okolností, náhodou nebo zda ji některá ze stran zavinila.
Co rozhodnutí znamená pro zaměstnavatele
Rozsudek potvrzuje, že při výpočtu konce zkušební doby nestačí sledovat pouze dovolenou, pracovní neschopnost nebo jiné překážky na straně zaměstnance. Započítat je třeba také celodenní překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Pro praxi je proto důležité evidovat nejen samotnou délku sjednané zkušební doby, ale také všechny celé pracovní dny, během nichž zaměstnanec z důvodu překážky práci nekonal.
Mgr. Kristýna Smočková 13.08.2026