Ministerstvo spravedlnosti vydalo dne 14. 8. 2026 metodické sdělení č. 1/2026 (dále jen „Sdělení“), které objasňuje, jaký význam mají Mezinárodní oceňovací standardy (IVS) při posuzování, zda znalecký posudek splňuje požadavek „obecně uznávaných postupů a standardů“ podle § 28 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (ZnalZ).
Sdělení nepředstavuje závazný výklad ani uzavřený výčet použitelných standardů, jde toliko o vodítko pro dohledovou praxi ministerstva.
Právní rámec
Podle § 28 odst. 1 a 5 ZnalZ a § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, musí být posudek úplný, pravdivý a přezkoumatelný a – kromě odůvodněných případů – v souladu s obecně uznávanými postupy oboru.
Ministerstvo při výkladu ustanovení uplatňuje princip „comply or explain“ – znalec buď tyto metody a postupy dodrží (comply), nebo odůvodní odchylku (explain). Judikatura (NS 29 Cdo 4803/2016, NSS 6 As 270/2024-44, ÚS III. ÚS 299/06) k tomu dodává, že u oceňování může existovat více obhajitelných metod, volba musí být odůvodněna a hodnotit se musí celý proces vzniku posudku, ne pouze samotný závěr.
IVS jako jeden z odborných rámců
IVS vydává nezávislá organizace International Valuation Standards Council (IVSC); aktuální vydání platí od 31. 1. 2025 (7 obecných standardů + 8 standardů pro jednotlivé druhy aktiv). IVS nejsou povinné pro každé ocenění a nenahrazují ZnalZ – jde pouze o jedno z možných odborných východisek, které hraje významnou roli zejména u přeshraničních ocenění nebo pro finanční výkaznictví.
Deklarované vs. podpůrné využití IVS
Použití IVS dle Sdělení připadá v úvahu dvěma způsoby:
• Deklaruje-li znalec soulad s IVS, musí skutečně splnit všechny relevantní požadavky daného vydání (obecné i věcné standardy) – pouhý formální odkaz nestačí.
• Použije-li IVS jen podpůrně (dílčí princip či pojem), nesmí to vydávat za plný soulad s IVS.
Nepoužití IVS samo o sobě neznamená porušení odborné péče – posuzuje se, zda znalec postupoval podle jiných obecně uznávaných postupů oboru, případně zda svou odchylku od nich řádně odůvodnil.
Odchýlení od postupu či standardu
Odůvodněné odchýlení od obecně uznávaného nebo deklarovaného postupu či standardu je podle § 28 odst. 5 ZnalZ přípustné. Znalec by měl však přesvědčivě vysvětlit, jaký postup by použil běžně, proč nebyl vhodný, jakou alternativu zvolil a jaký to má vliv na spolehlivost závěru. Odchylku od ZnalZ a nesoulad s IVS je třeba posuzovat odděleně – odůvodněná odchylka nemusí sama o sobě znamenat porušení zákona.
Jak se hodnotí znalecký posudek
Rozhodující není odkaz na standard, ale skutečný postup: pochopení zadání, kvalita podkladů, vymezení báze hodnoty, odborná přijatelnost metody, transparentnost výpočtů a logická návaznost závěru. Porušení povinností však musí vyplývat z konkrétních zjištění v daném případě, ne z pouhé absence nebo odkazu na IVS.
Praktické shrnutí na závěr
Prakticky by se dalo Sdělení shrnout ve třech bodech:
1. Nepoužití IVS ≠ porušení povinnosti odborné péče;
2. deklarovaný soulad s IVS zavazuje ke splnění všech aplikovatelných požadavků daného vydání;
3. pouhý formální odkaz na konkrétní standard či postup není rozhodný, ale rozhoduje skutečně použitý a odůvodněný postup znalce v konkrétním případě.
Přestože Sdělení působí spíše zdrženlivým a popisným dojmem, jasně definuje roli IVS jako jednoho z odborných východisek, k němuž může ministerstvo v rámci dohledu přihlédnout jako k jedné z okolností svědčících o odborné péči znalce.
Pro advokátní praxi ze Sdělení plyne konkrétní důsledek – nepoužití IVS v rámci posudku samo o sobě argumentaci nezakládá, ale pouze deklarovaný a fakticky nenaplněný soulad s IVS, případně chybějící odůvodnění zvoleného postupu v kontextu, kde by IVS byly relevantní (přeshraniční ocenění, finanční výkaznictví, smluvní požadavek), představuje reálný prostor pro zpochybnění přezkoumatelnosti posudku.