Ochrana oprávněných zájmů - záminka pro sledování zaměstnanců
Neustálým
zdokonalováním moderních technologií dochází v praxi k omezování
práva na soukromí zaměstnanců, a to ve prospěch tzv. oprávněných zájmů
zaměstnavatelů. Právě oprávněným zájmem, jako je například ochrana majetku,
odůvodňují zaměstnavatelé stále intenzivnější sledování zaměstnanců. Tato
tendence souvisí s posouváním hranic současného chápání pracoviště a
domova (homeoffice nebo využívání pracovního auta k soukromým účelům). Proto
pracovní skupina EU vydala stanovisko, ve kterém upozorňuje na problémy spojené
se zásahy do soukromí zaměstnanců a navrhuje vhodná doporučení a zásady. Ve svém
stanovisku například doporučuje zcela upustit od používání technologií sledujících
výraz obličeje pracovníka (až na vzácné výjimky).
Pracovní
skupina EU upozorňuje na povahu zaměstnaneckého či obdobného poměru, ze
které vyplývá, že souhlas se zpracováním osobních údajů zaměstnanců
pravděpodobně nikdy nebude zcela svobodný. Ke zpracování tak zaměstnanec
potřebuje jiný zákonný důvod jako je oprávněný zájem. Co ještě lze považovat za
oprávněný zájem a jaké zpracování již překračuje hranici práva zaměstnance na
soukromí, si pojďme nastínit na následujících příkladech.
Zaměstnavatel za
účelem ochrany majetku používá u vchodu do kanceláří systém kontroly, který
zaznamenává čas příchodu a odchodu jednotlivých zaměstnanců.
Oprávněný
zájem, na jehož základě zaměstnavatel zpracovává tyto údaje zaměstnanců,
spočívá v ochraně jeho majetku. Použití těchto údajů pro hodnocení
pracovní morálky tedy není odůvodnitelné. Dokud nedojde například ke krádeži
majetku v kanceláři, neměl by zaměstnavatel údaje ze systému vůbec
zjišťovat. O používání systému musí být zaměstnanci samozřejmě předem a náležitě
informováni.
Zaměstnavatel za
účelem odhalování zneužívání internetu monitoruje obsahy webových stránek,
které na jednotlivých pracovních zařízeních navštěvují jeho zaměstnanci.
Takovýto
postup nepřiměřeně zasahuje do soukromí zaměstnanců. Dnešní technologie
umožňují například používání webových filtrů, kdy je zaměstnancům přístup na
vybrané webové stránky předem odepřen. Zaměstnavatel tak následně nemusí
monitorovat veškerou aktivitu svého zaměstnance na internetu. Kromě filtrů mají
zaměstnavatelé také možnost sledovat ne samotný obsah webových stránek, ale
pouze čas strávený na internetových stránkách nesouvisejících s výkonem
práce, což k naplnění oprávněných zájmů zaměstnavatele zajisté postačí.
Zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci sledovací fitness zařízení jako zaměstnanecký bonus.
Data,
která zařízení generuje (např. kroky, tep, polohu, váhu, denní režim) mohou
sloužit a být dostupná výlučně zaměstnanci. Zaměstnavatel nemá důvod je jakkoli
zpracovávat.
Zaměstnanec vykonává
práci kurýra a pro plnění pracovních povinností používá pracovní auto, ve
kterém je instalováno GPS zařízení.
Funkcí
GPS je sledování vozidel, nikoliv zaměstnanců. Ochrana vozidla a bezpečnost kurýra
je oprávněným zájmem zaměstnavatele, je ale nepřiměřené monitorovat polohu zaměstnance
nepřetržitě. Nahlédnout do systému a zjistit polohu auta je možné
v případě, kdy se například kurýr dlouho neozývá nebo existuje podezření
narušení bezpečnosti. GPS může sloužit k zefektivnění služeb časovým
plánováním, avšak v případě, kdy si kurýr své cesty organizuje volně podle
svého uvážení, je neustálý monitoring opět nadbytečný. V případě, že
zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele používá auto i k soukromým účelům,
musí mít také možnost GPS úplně vypnout, například při cestě na soukromou
lékařskou prohlídku.
JUDr. Tomáš Havelka, LL.M. 21.02.2018