Výplata dividend i po 6 měsících od skončení účetního období


Je možné, aby valná hromada kapitálové společnosti rozhodovala o rozdělení zisku i v druhé části účetního roku (tj. zpravidla v období od 30.6. do 31.12.)? Je statutární orgán oprávněn rozhodnout o vyplacení dividend na základě takového rozhodnutí?

 

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) konečně odstraní nejasnosti, které poslední roky trápí nejednu valnou hromadu při zodpovězení výše uvedené otázky. Bude-li novela přijata, bude možné vyplatit dividendy na základě rozhodnutí valné hromady kdykoli v průběhu celého následujícího účetního období, tj. i po uplynutí 6 měsíců od skončení účetního období.

 

Obecně platí, že vykáže-li společnost v účetní závěrce zisk (včetně nerozděleného zisku minulých let), může být tento zisk rozdělen mezi společníky jako tzv. dividenda. Podkladem je účetní závěrka, která musí být projednána a schválena na valné hromadě ve lhůtě 6 měsíců od konce účetního období, za které byla sestavena.

 

Za účinnosti starého obchodního zákoníku byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 29 Cdo 4284/2007), ve kterém soud dovodil, že rozhodnutí o výplatě zisku (dividend) musí být valnou hromadou přijato nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období (tedy zpravidla do 30.6.). Soud tedy konstatoval, že zejména z důvodu ochrany věřitelů nemůže po uplynutí této lhůty již valná hromada provést rozdělení zisku. Toto omezení přistoupilo k dalším zákonným podmínkám, které byl statutární orgán povinen zvážit při rozhodování o výplatě podílu na zisku. Pokud tedy i přesto vyslovil souhlas s výplatou, odpovídal za případnou škodu pro porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Společníci (akcionáři), kteří neoprávněně vyplacenou dividendu přijali, byli povinní ji vrátit. Za navrácení pak odpovídal statutární orgán (tedy ti jeho členové, kteří s touto výplatou vyslovili souhlas).

                                                                                                            

ZOK úpravu obchodního zákoníku převzal a judikatura NS byla nadále aplikována. Neoprávněně vyplacený podíl na zisku však již společník (akcionář) nebyl povinen vracet, pokud nevěděl, ani nemohl vědět o rozporu rozhodnutí o rozdělení nebo vyplacení podílu na zisku se zákonem.

 

Za účinnosti ZOK se však postupně napříč odbornou veřejností začíná prosazovat názor, že po doplnění zákonného testu insolvence, již není třeba omezení 6 měsíční lhůtou pro přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku společnosti, a že by se tedy již nemělo aplikovat předmětné rozhodnutí NS.

 

Uvedenou názorovou nejednotnost a právní nejistotu by měla odstranit připravovaná novela ZOK, která nově výslovně zakotvuje, že zisk a jiné vlastní zdroje může společnost rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena.

 


JUDr. Tomáš Havelka, LL.M.