Bankovní záruka a předběžné opatření

PŘEDSTAVENÍ SITUACE 

V praxi se jako věřitel, dlužník nebo právní zástupce můžete setkat s následující situací -dlužníkovi hrozí, že se věřitel uspokojí z bankovní záruky, přestože je sporné, zda dlužník je skutečně dlužníkem dluhu a věřiteli spěje pohledávka, resp. zda dluh vůbec vznikl.

Jako příklad z praxe uvádíme situaci, kdy tvrzený dlužník měl porušit svou smluvní povinnost a tvrzenému věřiteli tak měla vzniknout škoda. Na základě smlouvy, resp. záruční listiny byla ve prospěch věřitele zřízena bankovní záruka, a to právě pro případy, že by v budoucnu dlužník smlouvu porušil a odmítl věřiteli nahradit škodu. V našem případě však byla otázka, zda domnělý dlužník skutečně porušil svou smluvní povinnost a způsobil tak věřiteli škodu, sporná. Bankovní záruka se však vyznačuje svým nezávislým charakterem, bance pro účely výplaty bankovní záruky ve prospěch věřitele stačí, že věřitel zadá příkaz k jejímu vyplacení.

MOŽNOSTI OBRANY

Tvrzený dlužník má v takovém případě dvě možnosti:

(i)Nechat věřitele, aby se uspokojil z bankovní záruky a poté ho žalovat na plnění. Ve velkém množství případů by však tento neaktivní postup dlužníka mohl pro dlužníka znamenat velkou škodu (např. ohrožení schopnosti plnit závazky vůči jiným věřitelům), nemluvě o výši soudní poplatku za podání žaloby na plnění. 

(ii)Využít procesní institut předběžného opatření. Předběžné opatření v civilním procesu soud vydá na návrh i před zahájením řízení ve věci samé a zároveň jím může uložit povinnost i třetí osobě (v tomto případě bance).

V praxi soud skutečně může bance uložit povinnost nevyplácet věřiteli bankovní záruku, dokud nebude rozhodnuto, zda mezi věřitelem a dlužníkem skutečně k porušení smlouvy došlo a zda je tedy, v tomto případě, dlužník skutečně povinen k náhradě škody.

NA CO SI DÁT POZOR

Při podávání návrhu na vydání předběžného opatření je však potřeba dát si pozor na následující aspekty předběžného opatření:

(i)Bezchybný návrh – Návrh na vydání předběžného opatření musí být bez právních chyb, neboť v případě, že neobsahuje některé povinné náležitosti podání nebo přílohy, soud návrh rovnou odmítne, a to bez předchozí výzvy k opravě. 

(ii)Uložení povinnosti třetí osobě pouze za současného uložení povinnosti účastníku řízení – Ačkoli zákon o této podmínce nic neříká, z převažujícího názoru odborné veřejnosti vyplývá, že třetí osobě může být v předběžném opatření uložena povinnost jen za předpokladu, že představuje součinnost při plnění povinnosti účastníka řízení (např. komentář ASPI k § 76 občanského soudního řádu). To v praxi znamená, že pro jistotu úspěchu návrhu by v návrhu na vydání předběžného opatření by měl být uveden dvojí petit – příkaz bance zdržet se vyplacení bankovní záruky účastníku řízení a zároveň příkaz účastníku řízení zdržet se pokynu bance k vyplacení bankovní záruky. 

(iii)Zaplacení jistoty – Podání návrhu na předběžné opatření sebou nese povinnost zaplatit na účet soudu finanční jistotu. Tato jistota však musí být soudu doručená nejpozději s podáním návrhu. V opačném případě dojde k odmítnutí návrhu, opět bez předchozí výzvy ze strany soudu. Platební údaje k zaplacení jistoty se nachází na internetových stránkách justice, nebo Vám je sdělí na telefonní lince informačního oddělení daného soudu. 

(iv)Osvědčení – Návrh na vydání předběžného opatření by měl být odůvodněn podobně jako žaloba a tomu odpovídá i povinnost předložit soudu důkazy. Jediným rozdílem je (z důvodu naléhavosti návrhu), že dané skutečnosti stačí soudu osvědčit, nikoli prokázat. Soud tedy nemusí být přesvědčen zcela, ale stačí určitá míra pravděpodobnosti. 

(v)Následný návrh ve věci samé – V případě podání návrhu na vydání předběžného opatření ještě před zahájením řízení ve věci samé je potřeba v návrhu uvést, jakou konkrétní žalobu bude navrhovatel následně podávat. V případě, že se bude jednat o žalobu na určení, je potřeba v samotném v návrhu na vydání předběžného opatření odůvodnit naléhavý právní zájem. 

(vi)Lhůta pro podání žaloby – rozhodnutí o vydání předběžného patření před zahájením řízení ve věci samé by mělo obsahovat dva výroky. Vedle výroku o samotném opatření má soud stanovit i lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé (žaloby), jinak je rozhodnutí stiženo podstatnou vadou. 

(vii)Doručování ze strany soudu – Předpokládá se, že pokud soud předběžným opatřením uloží povinnost třetí osobě (v našem případě bance), předběžné opatření jí také doručí. Tuto povinnost stanoví občanský soudní řád v § 76c odst. 2, nicméně doporučujeme si tuto skutečnost na daném soudě ověřit a případně bezodkladně rozhodnutí třetí osobě doručit vlastními prostředky. 

(viii)Povinnost soudu odůvodnit usnesení, jímž se plně vyhovuje návrhu na vydání předběžného opatření – Ačkoli občanský soudní řád ve svém § 169 odst. 2 stanoví možnost neodůvodňovat usnesení, jímž se plně vyhovuje návrhu na vydání předběžného opatření, toto ustanovení je zvráceno nálezem Ústavního soudu III. ÚS 346/09 a soud tak musí takové usnesení, byť stručně, odůvodnit.

Pokud jste byli donuceni bankovní záruku poskytnout (v praxi je to často podmínka pro podpis smlouvy se zadavatelem veřejné zakázky) a hrozí, že z ní bude neoprávněně plněno, ozvěte se, nedejte se!